Za přírodou

       
Nacházíte se: Hlavní stránka > ZST

ZST

Zlatá srnčí trofej je vrcholná myslivecká soutěž pro mládež, kterou vyhlašuje KPO ČMMJ pro členy mysliveckých kroužků, ostatních přírodovědných kroužků (při ZŠ, DDM) a pro jednotlivce, kteří mají zájem o myslivost, přírodu a její ochranu.





Soutěž je rozdělena do dvou věkových kategorií:

Kategorie A - pro žáky/ně III. - V. tříd včetně
Kategorie B - pro žáky/ně VI. - IX. tříd včetně

Soutěž probíhá ve třech kolech:

Místní kolo - probíhá v kroužcích, školách či DDM a do okresního kola postupuje vítěz.

Okresní kolo - pořádá OMS (OMS ve spolupráci s DDM). Vstupním úkolem pro všechny soutěžící (členové kroužků, jednotlivci) je myslivecký zápisník, případně vlastní zápisník o pozorování přírody. Vítěz okresního kola postupuje do národního kola a v případě absence postupuje své místo dalšímu soutěžícímu v pořadí. Pokud na OMS není okresní kolo pořádáno, může OMS delegovat soutěžícího na základě prokázané úrovně znalostí.

Národní kolo - je vyvrcholením soutěže a postupuje do něj z každého OMSu pouze jeden soutěžící. Automaticky do něj postupují soutěžící umístění na prvních třech místech v předešlém ročníku. Probíhá formou soustředění, jehož náplní jsou vycházky do přírody spojené s praktickou výukou myslivosti a ochrany přírody, dílčí praktické soutěže, sportovní turnaje, společenské a zábavné hry, testy zručnosti, kvízy a základy tábornictví. Přihlášky do národního kola je nutné podat do 31. května!

Harmonogram soutěže:

místní kola ......... duben - květen
okresní kola ......  duben - květen
národní kolo....... červenec - srpen

Hodnocení soutěže:

Celkové hodnocení je součtem bodů za část teroretickou (zkušební test) a praktickou (terénní poznávací stezka). Platí pro všechna kola soutěže. Rozhodující je počet bodů z praktické části, který v případě rovnosti celkového počtu bodů určuje lepší umístění. Znalosti jsou posuzovány pro obě kategorie, (A i B) v těchto oblastech:
- myslivecká výchova, myslivecká zoologie, péče o zvěř, lovectví a střelectví, myslivecká kynologie, botanika a ochrana životního prostředí.
Výsledky dílčích soutěží, turnajů a kvízů se do hodnocení ZST nezapočítávají!

.......................

Okresní myslivecký spolek
 
 
 
Blecha dokáže skočit do dálky rovnající se 350ti násobku její délky. To jako kdyby člověk dokázal přeskočit celé fotbalové hřiště.
Bobr je schopen zlikvidovat až 200 stromů za rok.
Bobři umí na 45 minut zadržet dech.
Jeden z prvních popisů divočáka pochází od římského básníka Juvenalise, jenž ho nazval zvířetem zrozeným k hodování.
Drozd zpěvný vymazává vnitřek svého hnízda blátem, které funguje jako nepromokavá vrstva, díky níž do hnízda po celé měsíce nezatéká.
Samička holuba může naklást vejce jen v případě, že není sama. Aby fungovaly její vaječníky, musí vidět jiného holuba. Není-li v dohledu, postačí ji vlastní odraz v zrcadle.
Dospělý ježek má asi 5000 až 7000 ostnů.
Ježci jsou schopni slyšet frekvence kolem 45 kHz.
Během zimního spánku klesá tělesná teplota ježků z 35°C na 10°C, srdeční tep se zpomaluje ze 190 úderů na 20 úderů za minutu a jsou schopni na několik minut zastavit dech.
Kačení kváknutí nemá ozvěnu.
Kachny a velbloudi mají 3 oční víčka.
Koně a králíci nedokážou zvracet.
Indiáni nikdy nejedli krocany, protože zabíjení tak neohrabaných ptáků bylo považováno za znak lenosti.
Za jedinou noc dokáže krtek vykopat tunel 7600 cm.
Novorozený medvěd hnědý váží jen 1/720 váhy své matky.
Je známo, že během pozdního léta medvědi spotřebují asi 20 000 kalorií denně, aby si vytvořili dostatečnou zásobu tuku pro zimní spánek. V době, kdy se chystají k odpočinku, vrstva tuku pod jejich kůží dosahuje tloušťky 15-25 centimetrů.
Podobně jako ještěrky i někteří mloci v ohrožení odvrhují kus ocasu. Útočník se vrhne po svíjejícím se ocasu, zatímco mlok uteče.
Motýli ochutnávají nohama.
Mravenec dokáže zdvihnout padesátinásobek své hmotnosti a může tlačit třicetinásobek své hmotnosti.
Reprodukční cyklus mšice je tak rychlý, že samičky se rodí již těhotné.
Počátky myslivosti lze spatřovat v lovu v dobách paleolitu, kdy ještě znamenal pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy (kromě sběru byl důležitý ještě rybolov, ten ale pod myslivost nepatří). Lovila se převážně dnes už vyhynulá pravěká zvířata (například mamut), ale i mnohá dosud žijící: zubr, los, sob, jelen, bobr apod. V neolitu přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování zemědělských plodin a počátkům rolnictví. Z odchytu zvířat se vyvinulo pastevectví. Došlo k domestikaci mnoha druhů rostlin i zvířat.
Nejchytřejší psi jsou border kolie, pudli a zlatí retrieveři. Nejhloupější pes je afghánský chrt.
Nejmenších dravcem je sokolík obojkový, který může vážit pouhých 28 gramů a na délku měří jen 14 cm.
Největší je dravý pták kondor alpský, který má rozpětí křídel více než 3 metry.
Netopýři vylétávají z jeskyně vždy doleva.
Netopýr nedokáže chodit. Kosti jeho nohou jsou příliš tenké, aby jej udržely.
Více než 80 druhů sov patří mezi noční ptáky.
Oči některých ptáků váží více než jejich mozky.
Orel dokáže zabít mladého jelena a ještě s ním i odletět.
Pavučina patří k nejodolnějším materiálům na světě - je pětkrát silnější než ocel a o 30 procent pružnější než nylon.
Poštolky mají nesmírně ostrý zrak - odhaduje se, že je 8krát ostřejší než lidský zrak.
Ptačí kosti váží méně než peří.
Raroh jižní zabíjí kořist tak silným plácnutím křídel, že oběť někdy padne mrtvá k zemi.
Nejstarší slimák se dožil 1 roku a 6 měsíců.
Slimák má čtyři nosy.
Mnoho sov má jedno ucho výš než druhé. To jim pomáhá naprosto přesně určit, kde se nachází jejich hlučná kořist.
Sovy jsou jediní ptáci, kteří vidí modrou barvu.
Sumec má více než 27000 chuťových pohárků.
Šváb dokáže žit až devět dní bez hlavy a až teprve potom zemře.
Užovka při napadení často hraje mrtvou. Leží s převrácenou hlavou a vyplazeným jazykem. Navíc vydává strašlivý zápach.
Vážka žije jen 24 hodin.
Včely nevidí červenou barvu, zato vnímají ultrafialové záření.
Včely medonosné mají na očích chloupky.
V České republice se občas vyskytují někteří jedinci vlků, kteří většinou přišli přes hranice. V Čechách byl poslední původní vlk zastřelen v roce 1891.
Výři mohou otočit hlavu až o 270 stupňů.
Žába dokáže vyvrhnout ven z těla celý svůj žaludek, pak z něj předníma nohama odstraní obsah a nakonec žaludek zase spolkne.
Aby žába spolkla svou kořist, musí nejdříve zavřít oči.
Běžný druh zahradní housenky má v hlavě 248 svalů.
Znakoplavka má oči rozdělené do dvou částí: jedna polovina je přizpůsobena k vidění nad vodní hladinou a druhá pod ní.
Z hlediska chovu zvěře je nutno znát obecnou zoologii – je nutno znát vnitřní a vnější stavbu těla zvěře např. kvůli lovu a rozpoznání nejlepších míst zásahu. Další důležitou částí je etologie - věda o chování zvířat. Velmi specifickou části zoologie je znalost plemen a skupin loveckých psů, jejich chovu, výchově a výcviku, vedení a použití – tedy myslivecká kynologie.
   

Úvodní stránka | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek | Kontakt

Copyright © 2009 Myslivost s.r.o., Všechna práva vyhrazena, Web Created By: Sprinx Systems, a.s.